10 VZDĚLANOST A UMĚNÍ STŘEDOVĚKU

Středověká kultura: spojení inspirací a prvků antické kultury s novými rysy křesťanství, po celá staletí hlavní nositelkou církev – široké vrstvy: od poddaných po šlechtu, žily od vyšší vzdělanosti a kultury odděleně, teprve v posledních stoletích raného středověku se o umění a intelektuální tvorbu začíná zajímat šlechta a později i měšťanstvo. Zároveň vzniká i kultura každodenního života právě těchto vrstev, počítaje: styl bydlení, odívání, chování, zároveň se objevují i prvky , které jim předává sama církev. Oproti antice však úroveň vzdělanosti a civilizovanosti poklesla.

Z tohoto období zachováno málo památek – alespoň částečný přehled poskytuje raně křesťanská teologie a filozofie.

PATRISTIKA – doba patristická – doba církevních otců: první období křesťanského myšlení. Později katolickou církví přijato jako zdroj autority a učení církve, vykládající nové křesťanské pojetí světa a člověka, opírající se o Písmo.

První křesťanští myslitelé (Řek Origenes, Říman Tertullianus) ve svém učení přímo navazují na myšlenky antických filozofů – na Platóna a Aristotela, na celou antickou kulturu. Středověká Evropa vyrůstá jak z pohanského kořene Antiky tak z kořene křesťanského židovsko-hebrejského.

Sv. Augustin (Aurelius Augustinus)

Vrchol patristiky, dílo filozoficko-teologické biskupa ze severoafrického Hipponu se stává oficiálním učením církve až do 13. stl. Pramenný základ pro jeho učení. Bible, čtena očima platónské filozofie. Ale filozofii samu o sobě, pokud není v souladu s vírou, pokládala za bezcennou – lidský rozum je nedokonalým nástrojem pro poznání a pochopení světa člověka a Boha, stále se musí opírat o rozum Boží. Tímto sv. Augustin řeší základní problém křesťanské filosofie, jímž je stanovení vzájemného poměru rozumu a víry.

Augustinovo fil. myšlení rozlišuje dva protiklady, které vedle sebe však stále existují: nebeské boží království, sídlo dobra, jehož viditelným projevem je církev (společenství věřících) a svět pozemský, kde sídlí zlo, ztělesnění světský stát. Vytvořil schéma pro pojetí dějin a lidského světa pro celý středověk. Boj mezi těmito světy je faktorem, který ovlivňuje lidstvo od jeho stvoření po poslední soud. Tyto myšlenky shrnuty v díle O obci boží (De civitate Dei).