13.3 STALETÍ ZLOMU

• zemědělství po Kristu přesunulo za Alpy, do střední, záp. a severní Evropy
• 500 let př. Kr. vykvetla civilizace keltská
• na poč. našeho letopočtu se keltské krajiny staly římskými provinciemi
• osamostatnění provincií římského impéria spadá do počátku velkého pohybu kmenů
• století na počátku letopočtu se stěhovaly kmeny Keltů, Germánů a dalších; skupiny různých kultur spolu soupeřili o území , ale také navzájem poznávaly své zvyklosti
• sblížení kulturní úrovně, nivelizace znalostí zemědělské technologie
• před 5. stol. jednoduché zrnotěrky nahrazeny rotačními mlýnky, podobné těm z římské provincie
• kult rolníků: letnicové obyčeje o svatojánské letní slavnosti s nočními ohni u nás na sv. Jana Křtitele 24. června a jejich obdoby v našem sousedství (stará Rus svátek Ivana Kupala, kdy se vesničané poprvé v novém roce společně obřadně vykoupají
• římské impérium: podlehlo nájezdům barbarů – zejména germánů
• zanikající kolonáty v germánských královstvích nahradilo připoutání rolníků k půdě, již si osvojili náčelníci družin
• z dob antiky se udržela imunita někdejších císařských a církevních velkostatků, zproštění od některých povinností; svobodní rolníci se museli uchýlit pod ochranu náčelníků a velmožů, kteří je zastupovali na soudech a měli bránit před loupeživými nájezdy – ze svobodných se nakonec stávali poddaní
• franská říše: někdejších římských velkostatků s , zmocnil panovník, většinu z nich si neponechal pro sebe, obdaroval věrné družiníky a církev – vznikla léna, beneficia, zpočátku doživotní odměnou za služby, později, 9. století: se mohla dědit – vznik středověkých nezávislých vrchností
• pastevecká obryně Audumla v germánské mytologii měla tělo krávy s vemenem, jež živí bohy i lidi; dobytek představoval bohatství, majetek chráněný již v dávných dobách; tzv. dobytkářský kodex- 510 Franky, tresty za krádež
• sjednocující význam křesť., od 8. stol, Sicílie, Pyrenejský poloostrov ovládal islám až do 13. stol.
• uvnitř křesťanství dvě odlišné větve: západní latinská a východní byzantská
• veškerá činnost rolníků splýval s rituálem pohanským; křesť absorbovalo straší zvyklosti
• někdejší extenzivní způsoby zemědělství se vzdálily od prvotního žďáření vyvinuly se z divoké trávopolní soustavy během tisíciletí v dvoupolní systém; část ploch ležela ladem a sloužila jako pastvina;zdokonalením se vyvinulo pravidelné střídání ozimů a jař; střídání úhory, ozimy a jaře v tříletém cyklu již v prvních stol.; o trojpolí zmínka až později – 8.stol.
• trojpolní soustava hospodaření se v západní a střední Evropě prosazovala zvolna, převládla až ve 13., 14. stol.
• dvoupolní a trojpolní systém neznamenal zvýšení výnosů; výhodné bylo jedině to, že umožnilo obdělávat současně větší část půdy, neponechávaje ji zbytečně ladem
• zemědělství raného středověku: latinské sbírky právních předpisů, např. Lex Salina, dále svatováclavské legendy, ibrahim Ibn Jákub
• zač. užívání cepu mlatci
• vodní mlýny možná již v době hradištní; vše co bylo upečeno z mouky – čeština výraz chléb; kaše, polévky, řídké kaše
• vinice a sady: kláštery (např. Břevnovský); dvůr Svatopluka I. poč. 10. stol.: nepřipíjelo se vínem jako jinde , ale medovinou; med vedle sirupů jediným sladidlem
• maso spíše sváteční
• kůň zůstával dlouho jízdním zvířetem bojovníků na hradištích, v hosp. zatím nadbytečný v raném, stř.