Loading

18.3 ANGLICKÁ REVOLUCE

Na podzim roku 1640 byl král nucen parlament svolat znovu – tzv. dlouhý parlament (zasedal do roku 1653).

Karel byl kvůli složité situaci nucen k mocenským ústupkům: rozpustil armádu, obětoval své stoupence (arcibiskup Laud a lord Strafford – popraveni), vzdal se práva zrušit parlamentní zasedání.

1642 královi stoupenci se pokusili zatknout vůdce opozice Johna Pyma, Johna Hampdena a další - skončilo neúspěchem; král odchází do severní Anglie (v Londýně se necítil bezpečně)
- Anglie se rozdělila na dva tábory – v létě roku 1642 vypukla občanská válka.


Občanská válka (1642 - 1649)

Na straně panovníka: část šlechty, anglikánská církev a rolnictvo v SV Anglii, Skotsku, Irsku

Parlament podporovala většina měst v J a JV části země (měšťané, řemeslníci, obchodníci, drobná venkovská šlechta).

Parlamentní tábor byl puritánský, dělil se na:
presbyteriáni
– nezavrhovali vládu krále
- ochotni přistoupit na kompromis s panovníkem
- prosazovali konstituční monarchii
- r.1648 poraženi independenty

independenti
– radikálnější křídlo opozice
- odmítali monarchii, prosazovali republiku
- v čele O. Cromwell

levelleři
– nejradikálnější křídlo
- snaha prosadit zrušení privilegií
- pro republiku, rovnost a náboženskou svobodu
- r.1649 potlačeni independenty

V čele královy armády stál Ruprecht Falcký – první dva roky úspěšná.

Do čela armády parlamentu se postavil Oliver Cromwell a vytvořil „armádu nového vzoru“ – stálá armáda, byla podřízena a placena parlamentem; byla ukázněná, vycvičená (nebyl důležitý rod).
Roku 1645 byl král poražen u Naseby (Nejzbi)
- Karel I. uprchl do Skotska, byl však zajat a vydán parlamentu, podařilo se mu však uprchnout (důsledek nesoudržnosti parlamentního tábora)

Roku 1648 Cromwell znovu zvítězil
– bitva u Prestonu + Cromwell se vypořádal s presbyteriánskou opozicí
- nastolena vláda independentů

Roku 1649 byl král Karel I. popraven
- byla vyhlášena republika, rozpuštěna Horní sněmovna (lordů), dočasný zánik monarchie


Republika (1649 - 1653)

Skončila spolupráce mezi independenty a levelerry – levelleři byli odstraněni.

Roku 1652 bylo podrobeno Irsko (Irsko se v podstatě stalo anglickou kolonií).
Obsazeno bylo i Skotsko, které splynulo s Anglií v jeden stát.

Roku 1651 vydána Navigační akta - zákon o námořním obchodě a plavbě: do Anglie se smí dovážet zboží jen na anglických lodí či na lodích země výrobce; zaměřen proti nizozemské konkurenci.

Důsledkem tohoto zákona byly tři anglo-nizozemské války: první byla v letech 1652-1654.


Cromwellova diktatura (Cromwell lordem protektorem)

Roku 1653 Cromwell rozpustil parlament a ve svých rukách soustředil veškerou moc.

Vojenská diktatura, ochrana zájmů vysokých důstojníků a bohaté buržoazie.

Roku 1654 Nizozemí muselo uznat platnost Navigačních akt = Anglie je nová námořní velmoc.

Roku 1658 Cromwell umírá, nástupcem se stává syn Richard, který však nebyl schopný jako jeho otec - roku 1659 sesazen – je obnovena republika, avšak velké vnitřní rozpory, chaos.

Roku 1660 skotská armáda (generál Monk) obsadila Londýn = zánik republiky.

Žádné komentáře:

Okomentovat