Loading

3 BYZANTSKÁ ŘÍŠE V 6. - 11. STOLETÍ: ORGANIZACE, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ POLITIKA, KULTURA

(zpracováno z: Hradečný P. a kol.: Dějiny Řecka – kapitola Byzantská epocha – autor: Vladimír Vavřínek)

VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ POLITIKA

r. 527 nastupuje Justinián Veliký

– vzdělaný
– cílem obnovit římskou říši v původní velikosti

mnoho reforem:
kodifikace římského práva
- starý Codex Theodosianus nevyhovoval
– komise předních právníků - nový kodex
– vyhlášeno za jediný platný zákoník
– inspirací pro Evropu až do 18. století

úsilí o urovnání vztahu s papežem
- pronásledování nekřesťanů a Židů, pronásledování monofysitů
– pak snaha o kompromis
– 533 vyhlášeno Vyznání víry – neuspělo
– spor ortodoxních a monofysitů pokračoval (spor o dvojí podstatu Krista)

snaha rozšířit území na západ
- chystání války s Germány
– musel ukončit boje s Persií na východě, aby měl volné ruce (532 mír)

chystanou válku předešlo povstání Nika (Vítězství) v Konstantinopoli
– ohrozilo Justiniánovu vládu
– původ ve sporech Modrých (ortodoxní) a Zelených (monofysitů)
- v pozadí sociální nespokojenost
– trvalo 3 dny
– poničeno město + útok na císaře – masakr
– situace urovnána

533 – získány Africké provincie na Vandalech

dalším cílem Itálie
– zde dynastické rozbroje po smrti Theodoricha
- spory mezi Římany a Ostrogóty
– 540 podařilo se sesadit krále

Persie porušila mír – ztráty, zničena Antiochie
– přišel mor
– oslabení Byzantinců
– Gótové se v Itálii vzchopili k odporu – dlouhé boje
554 Justinián ovládl celou Itálii

- v téže době dobyta i část Hispánie na Vizigótech

554 vyhlášena Pragmatická sankce
– obnoven řád z období císařské vlády
– nespokojenost v Itálii + chyběly materiální a lidské síly na udržení území

568 vpád Langobardů na sever Itálie – další postup
– Byzantské říši zbyla jen jižní část a města Ravenna a Řím s okolím

584 Visigóti zabírají část Hispánie a postupují dál
– Byzantské říši zbyla jen severní Afrika

zanedbána severní hranice
– nájezdy Slovanů, Bulharů, tureckých kmenů – oslabení
– koncem 50. let příchod Avarů
– poplatek za mír


Nástupce – Justinos II. (565 – 578)
– nebyly peníze – neplatil za mír Peršanům ani Avarům
– potyčky na hranicích s Persií
- vpády Avarů se Slovany – postupné usazování Slovanů
– boje pokračují i za dalších císařů
– hrozí rozvrat říše


Herakleitos (610 – 642)
– kartaginský exarcha (náměstek císaře v Africe)
– svrhl císaře a sám se ujal vlády
- už se nenazýval císař, ale basileus (starý řecký titul)

- pokračují boje – Persie zabírá Antiochii, Jeruzalém, Egypt + boje se Slovany a Avary

627 zahájen postup armády na perské území
– rozhodující bitva u Ninive
vítězství nad Persií

634 začíná arabská expanze
– islám – rychlé šíření – chálif Omar
– ztráta Antiochie, Jeruzaléma, Egypta...
– od poloviny 7. stol. útočí Arabové i z moře a zabírají ostrovy a přístavy
velká námořní bitva u Lýkie (655) – byzantské vojsko rozdrceno


Konstantin IV. (668 – 685)
– ztracena Afrika dobytím Kartága Araby
- 674 – 678 obležena Konstantinopol (využita nová zbraň – řecký oheň – třaskavina, hořela i na vodě)
– Arabové nuceni žádat o mír

680 útočí Bulhaři
– 681 rozhodující bitva s Byzantskou říší
– Konstantin postupuje chánu Asparuchovi území Moesia a uznává jejich stát
– vzdává se tím Dunaje jako hranice


Justinián II. (685 – 695 a 705 – 711)
– despotismus, násilné přesuny obyvatelstva do vylidněných oblastí, znovu rozpoutána válka s Araby, velké náklady na dvůr
– nespokojenost obyvatelstva – svržen, zmrzačen a vyhnán
– jediný, který se i se zmrzačením vrátil na trůn s pomocí bulharského chána
– krvavé pronásledování odpůrců
– nakonec znovu svržen a popraven


Leon (Lev) III. (717 – 741)
– znovu obležena Konstantinopol Araby, boje s Araby
- diplomatické zajištění bezpečnosti – spojenectví s Chazary

- uvnitř země reforma soustav themat, reforma soudnictví
- výběr z Justiniánova kodexu, zavedení tělesných trestů a zmrzačení – pod vlivem Orientu

za Leona III. – spor o ctění obrazů – ikonoklasmus
– zpustošení země chápáno jako trest za uznávání ikon
730 císařský edikt – nakázáno zničení ikon
– národ se rozdělil na ikonoklasty a ikonoduly

vrcholu dosáhlo ikonoklastické hnutí za Konstantina V. (741 – 775)
– dosáhl úspěchu v tažení proti Arabům
– bral jako boží znamení
– pokračoval v ikonoklasmu
754 v Konstantinopoli církevní koncil
– po něm ikonodulové pronásledováni, mučeni i popravováni – nejvíce stíháni mniši

- za Konstantina V. ztracen vliv v Itálii, ravennský exarchát se zhroutil

K uznávání ikon se vrátila regentka Irena
– vládla za svého syna Konstantina VI.
– nakonec ho svrhla a prohlásila se císařem
– první žena, která užívala titul basileus, nebyla spoluvladařka
– západní svět ženu na trůně neuznával, navíc zde byly i církevní spory, papež věděl, že Byzantská říše už není jeho obranou

– vše vedlo ke korunovaci Karla Velikého císařem
– oddělení východního a západního světa – 2 císaři – franský a byzantský

Na trůn dosazen nejvyšší finanční úředník Nikeforos (802 – 811)
– prázdná pokladna – nutnost reforem: zrušil daňové úlevy pro obyvatele hl. města, clo na dovoz otroků, zákaz poskytování úvěrů na úrok – mohl pouze stát – zdvižení úroků, dbal na zvýšení daňové disciplíny – nový daňový odhad obyvatelstva
- proces asimilace Slovanů s Řeky – posílal řecké rodiny do míst, kde převládali Slované – účinné, ale neoblíbené
- opět boje s Araby, Nikeforos zabit v tažení proti bulharskému chánu Krumovi

860 Byzantská říše napadena Rusy vedenými Varjagy (normany)

862 poslové z Velké Moravy
– žádali císaře Michala III. o vyslání biskupa a misionáře, aby se zbavili východofranského vlivu – vybral Konstantina Filosofa a jeho bratra Metoděje

spory o liturgický jazyk
– slovanskou liturgii v moravské arcidiecézi schválil papež Jan VIII.
- 885 slovanské duchovenstvo z českých zemí a Slovenska vyhnáno
– skončila spolupráce s Byzantskou říší
– slovanská liturgie se ujala v Bulharsku

Basileios I. (867 – 886) – tzv. makedonská dynastie
– vypořádal se s paulikiány – sekta, která vojensky útočila na Byzantskou říši (víra: směs perské víry a křesťanství); zvítězil nad Araby v Dalmácii a zřídil Dalmatské thema
- nově uspořádal právo
- spis Epanagoge – určení poměru světské a církevní moci – má nastat harmonická shoda, žádná moc není nadřazená

Leon VI.
– komise právníků přepracovala právní kodex, vznikla sbírka občanského a církevního práva (Basilika)
– věnoval se spíše legislativní činnosti x zanedbával praktickou politiku
– Bulhaři vyhlásili válku kvůli clům

907 Konstantinopol obležena Rusy (kníže Oleg)
– smlouva – výhody ruských obchodníků v Konstantinopoli, Byzanc získává námezdní vojáky – Varjagy


Basileios II. Bulharobijce (976 – 1025)

988 díky němu přijal ruský car Vladimír křesťanství (Basileios ho žádal o vojenskou pomoc proti Bulharům, Vladimír souhlasil pod podmínkou, že dostane byzantskou princeznu, Basileios poslal svou sestru s podmínkou, že Vladimír přijme křesťanství)

Basileios považoval za své poslání podmanění Bulharské říše a připojení k Byzanci
– významná bitva u Skopje 1004 – zamezil Bulharům přístup k moři
- bitva u řeky Strymonu 1014 – Bulhaři rozdrceni – 14 000 zajatců oslepeno – jen jednomu ze sta ponecháno jedno oko, aby ostatní vedl domů
1019 podmaněna Bulharská říše – naposledy hranicí Byzantské říše Dunaj

za Basileia II. rozkvět
- velké příjmy do státní pokladny
- snížil daně
- jeho nástupci daně zvyšovali i přes velkou neúrodu
– vedlo k sociální nespokojenosti na venkově


Konstantin IX. Monomach (1042 – 1055)

– intelektuální zájmy
- na jeho dvoře polyhistor Michael Psellos – velký literát, filosofie, teologie, matematika, astronomie, medicína, hudba, z jeho popudu založena v Konstantinopoli vysoká škola; působil i na politiku

do popředí se dostává městská úřednická aristokracie
- nelíbilo se to vojenským statkářům
– vojenská povstání (1047 obležena Konstantinopol – Georgios Maniakes)
– přesto stabilita říše
– Konstantin měl zájem na udržení dobrých vztahů se západem a papežem
– snaha o vytvoření protinormanské koalice

1048 – první útok seldžuckých Turků

1054 – odluka východního a západního křesťanství
– tzv. Kerullariovo schizma
– Michael Kerullarios – patriarcha – dal v Konstantinopoli uzavřít všechny kostely latinského ritu – přijel papežský legát, aby urovnal situaci (papežem Lev IX.) – nepohodli se – legát Kerullaria a jeho stoupence exkomunikoval z církve – totéž udělal i Kerullarios papežskému legátu

1055 – umírá Konstantin
– rok vládne sestra jeho manželky – Theodora
– jí vymírá makedonská dynastie – 1057 nastupují Komnenovci


60. – 70. léta četné vpády seldžuckých Turků – Romanos IV. – přechodný úspěch, pak prohra

četné boje o trůn, střídání vládců

80. léta – definitivně na trůn Komnenovci – Alexios I. (1081 – 1118)
– Byzantská říše napadána
– seldžuční Turci ovládli Jeruzalém, ze strany Itálie útočili Normani, Balkán
– vzpoura Bulharů pod vedením bogomilů (1082)
- útok kočovných Pečeněhů
– Alexios hledá oporu na západě – získal podporu Benátské republiky
- jednání s papežem Urbanem II. o válce proti muslimům
– počátek křížových výprav
– společné tažení Byzantské říše a křižáckého vojska
– 1098 dobyta Nikaia a Antiochie
1099 dobyt Jeruzalém – likvidace muslimů a židů

Žádné komentáře:

Okomentovat