4 ARABSKÁ ŘÍŠE V 7. - 13. STOLETÍ

(zpracováno z: Bernard Lewis: Dějiny Blízkého východu. Praha NLN 2002 + středoškolské učebnice)

POLITICKÝ VÝVOJ, EXPANZE

semitské kmeny Arabů na Arabském poloostrově

– zemědělství jen při pobřeží a v oázách

– úrodné oblasti na jihu – Hidžaz

- sever – jen pouště

– kočovné kmeny (nomádi) – chov ovcí, koz, velbloudů

– války o vodu mezi kmeny
- kulturní vlivy z byzantské a perské říše
- společnost nejednotná – do 7. století polyteismus – sjednocení až díky islámu

počátek islámu

Muhammad (Mohamed)

– rodina Kurajšovců

– narodil se asi 571 ve městě Mekka

– první hlasatel islámu

– „prorok Alláhův“

622 - Mohamed musel opustit Mekku kvůli represím

– přijali ho v oáze Jathrib

– později přejmenováno na Medína

– odchod Mohameda se nazývá v arabštině hidžra (=emigrace)

– počátek muslimského letopočtu i počátek Arabské říše

- v Medíně – vznik první islámské náboženské obce (umma)

– Mohamed uznán za nejvyšší náboženskou, politickou i vojenskou autoritu

boje s pohanskou Mekkou

– po osmi letech dobyta

– přešla na islám
- kmeny sjednoceny

– Mohamed v čele státu – 632 zemřel

za nástupce zvolen Abú Bakr – titul chalífa

- zástupce nebo nástupce – spor jestli zástupce Boha, nebo nástupce proroka

– vznik úřadu chalífy – nejvyšší moc v islámském světě

pak se vládci střídají – známý: Umar – výboje ( z Kostky - Omar)

začíná svatá válka = džihad

– v průběhu 7. století získána Sýrie, Mezopotámie, Egypt, Palestina a dobyta Persie

konec 7. století – říše se začíná rozpínat

– směr na východ: Asie – Indie, Čína

- směr na západ: po severoafrickém pobřeží k Atlantiku

- jih: černá Afrika

- sever: Evropa

- řada podmaněných národů přešla na islám a začala ho šířit dál

– např. Berbeři v Africe nebo Peršané v íránsko turecké oblasti

jednotný jazyk – arabština

státní náboženství – islám

na dobytých územích zakládali strategicky výhodná města (amsáry)

– zde převaha arabského obyvatelstva

– lepší arabizace zbytku území

– např. Basra v Iráku a Fustát v Egyptě

- k jinověrcům se nechovali nenávistně, ale muslimové měli četné výhody (např. nižší daně)

– většina podmaněných národů přešla na islám dobrovolně

od pol. 7. stol. vládne Uthmán (v Kostce – Osmán)

– rod Umajjovců

– problémy s aristokracií

– bojovala o výhody

- 654 – 655 boje s Byzancí

– 656 Uthmán zavražděn svými souvěrci

– v zemi propuká válka mezi Araby

od r. 661 vládnou Umajjovci

– historiografy jsou hodnoceni spíše negativně

- ale uklidnila se situace v zemi díky četným kompromisům

– říši se podařilo udržet jednotnou

– položeny základy administrativy, společnosti a kultury

Arabská říše už není ovlivňována cizími kulturami

- stává se novou velmocí

- centrum přeneseno do Damašku

685 – 705 vládne Abdulmalik

– dává poprvé razit zlaté mince

- dal postavit Skalní dóm v Jeruzalémě

- vzniká nový správní systém, úředním jazykem arabština

711 – Arabové porazili Vizigóty na Pyrenejském poloostrově

– odtud útok na Galii

– zastaveni Franky 732 u Poitiers majordomem Karlem Martelem

– v Hispánii Arabové založili tzv. cordóbský chalífát

– všude šířili islám

– poarabštění obyvatelstva

- poslední Umajjovci – zaveden nový daňový systém

sílí nespokojenost

– názory, že se islám začal ubírat špatným směrem

– chalífát byl podle Arabů instituce, která měla sloužit islámu

- zvrhlo se to – slouží jen úzké skupince vládnoucích

– diskuze: kdo a jak má vládnout

– paradox: pokud má být zachována jednota, musí se posílit moc státu x tím se poruší mravní a společenské zásady islámu

pol. 8. stol. končí vláda Umajjovců

– svrženi povstáním Abú Muslima

- nastupují Abbásovci – příbuzní Mohameda

- za Abbásovců lepší postavení pro poloaraby a Peršany

– už tolik nezáleženo na původu, ale na přízni panovníka
- přenesení centra do Bagdádu
- vytvořena stálá armáda podle perského modelu + úřednický aparát

– opírá se o ně moc chalífy
- snaha obnovit náboženskou a kulturní jednotu říše

– přestavba Mekky a Medíny

– organizace pravidelných poutí + pronásledování muslimských sekt (manichejců)